Okrašlovací spolek města Prostějova - Ladislav Županič: Bude to pro mě životní premiéra

Podruhé v letošním roce se v této rubrice setkáváme s osobností vynikajícího herce a prostějovského Ladislava Županiče. K aktuálnímu interview jsme důvod, protože populární „Laďa“, jak ho nazývají jeho kolegové, bude šéfovat porotě při páteční volbě Miss prostějovských středních škol, které je PROSTĚJOVSKÝ Večerník mediálním partnerem. Především v souvislosti s touto událostí jsme Ladislava Županiče požádali o exkluzivní rozhovor, ve kterém mimo jiného odpověděl i na citlivé osobní otázky... „Pamatuji si, že na první rande jsem pozval slečnu závorám na železničním přejezdu za Husovým náměstím. Tedy na místo, kam jsem s tátou chodil pozorovat vlaky a považoval jsem to za romantické místo,“ prozradil nám známý herec a prostějovský rodák.

Pane Županiči, v pátek budete jako předseda poroty rozhodovat o Miss prostějovských středních škol. Jak jste se k této práci dostal a těšíte se na ni?
„Oslovila mě prostějovská radní a předsedkyně Okrašlovacího spolku města Prostějova Milada Sokolová. Jsme v kontaktu už nějaký ten rok, dokonce jsem v minulosti s povděkem přijal čestné členství v uvedeném spolku. Nad její nabídkou stát se předsedou poroty, která bude vybírat nejkrásnější studentku Prostějova, jsem neváhal ani minutu. Kde jsou krásné dívky, tam je krásno a tam jsem rád i já... (úsměv) Už několikrát jsem byl v životě v různých porotách, vždy ale v oboru herectví nebo recitace básní. Ovšem podílet se na volbě nejkrásnější dívky, to je pro mě životní premiéra! A hrozně moc se na ni těším.“

Coby rodák se budete zřejmě cítit jako ryba ve vodě. Co si myslíte o prostějovském něžném pohlaví?
„Podle mě jsou Prostějovanky nejkrásnější holky v republice! A zvlášť, když se v tomto městě stále mísí holčičí krev ze zdravotní školy a místní oděvky. Tam bylo a je stále hrozně moc překrásných objektů. To, že jsou v Prostějově krásné dívky a ženy, si ověřuji rok co rok při našich srazech absolventů gymnázia. A vůbec nevadí, že oněm sličným dívkám z mého mládí je dnes už skoro sedmdesát. Krása je trvanlivá, a když ta fyzická snad už odchází, nastupuje krása duševní...(úsměv)“
Panuje všeobecný názor, že holky z Moravy jsou nejkrásnější. Co vy na to?
„Ano! Ale na druhé straně se musím přiznat, že nesnáším takové ty řeči, že jenom Moravanky jsou ty nejkrásnější a Češky jsou vyčůrané potvory. Tak to není. Ale rád uznávám, že holky z Moravy jsou úžasné a jako rodilý Hanák jsem z toho pochopitelně unesen.“

Líbí se vám blondýnky, zrzky, brunetky nebo černovlásky?
„Takto bych to rozhodně nekategorizoval. Když je prostě ženská krásná, tak je krásná a nezáleží na tom, jaké má vlasy. Rozhodují úplně jiné věci. Je pravda, že třeba o blondýnkách kolují potupné vtipy, ale ty bych nebral jako pravdivé. Mám pro toto tvrzení vlastní důkaz. Má druhá manželka Jana Drbohlavová byla blondýna a máme spolu syna, který má tři doktoráty a nyní vyučuje dějiny na Univerzitě Karlově. Takže pokud blondýnky rodí tak inteligentní lidi, nebude to s nimi tak hrozné... (smích)“

Podle čeho jste si vybíral dívky? Co vás na nich zaujalo jako první?
„V mém případě jsem si naopak dívky vybíral podle toho, co mě na nich nezaujalo. Pokud se mi na některé na první pohled něco nezalíbilo, okamžitě jsem od ní vycouval. Šlo o moment, kdy jsem si řekl, tak do toho nejdu! Pokud se chcete seznámit s dívkou, jde většinou o kouzlo prvního okamžiku. A podle mé vlastní zkušenosti, jakmile holka otevře ústa, poznáte, co je zač. Může být krásná, ale když začne mluvit a první dvě slova jsou vulgární, ono okouzlení je okamžitě fuč... Mám s tím jednu dávnou zkušenost z vojny.“

Když jsme u těch mladých krasavic, vzpomenete si na své mládí a první rande?
„No samozřejmě! Bylo to v Prostějově a mně bylo necelých patnáct. Už v tomto věku jsem ji přivedl domů ukázat svým rodičům. No vidíte, ten vztah tenkrát vydržel čtyři roky. Pamatuji si, že jsem tuto slečnu pozval na první rande k závorám na železničním přejezdu za Husovým náměstím. Tedy na místo, kam jsem s tátou chodil pozorovat vlaky a považoval jsem to za romantické místo.“

Berete účast v porotě při Miss prostějovských škol jako příjemné zpestření své práce?
„No, zpestření... Jsem zodpovědný člověk, a tak tuto práci budu brát se stoprocentní odpovědností. Ale vlastně jo, zpestření to bude určitě! Vždyť se sejde tolik krásy najednou a vůbec si v tuto chvíli nedokážu představit, že budu spolurozhodovat o volbě miss. Já bych dal nejraději svůj hlas všem dívkám. Všechny zkrášlují náš svět, který v současnosti bohužel sám o sobě příliš krásný není.“

Dovolte mi trošku nejapnou otázku. Byl jste třikrát ženatý, takže s ženami máte své zkušenosti. Dobré, nebo zlé?
„To je pravda, jsem potřetí ženatý a se všemi manželkami mám jen ty dobré zkušenosti. Víte, rozvod je v životě muže a ženy dílem okamžiku. Prostě uděláte blbost, ale důležité je se z ní poučit. Musím říct, že moje ženy byly báječné ženské a samozřejmě jako ženy ještě jsou. Ovšem, jak bych to řekl, víte, já se v kleci necítil zrovna nejlépe, byl jsem ale hloupý. Teď už jsem ženatý jedenatřicet let, z čehož pramení, že jsem se ze svých chyb poučil. Zajímavé je ovšem to, že po každém rozvodu si pečlivě vybíráte novou partnerku, ale stejně záhy přijdete na to, že jste si vybral znovu ten samý typ. Takže má třetí paní je podobná té druhé i té první.“

Když odbočíme od tématu, čím se v současnosti zabýváte?
„Hraji ve čtyřech divadlech, od ledna příštího roku přibude páté. Letos jsem natočil dva filmy s názvy ´Bastardi 2´ a ´Zejtra napořád´. Připravil jsem také osmidílný rozhlasový seriál a pochopitelně se dále věnuji dabingu, přišly další díly amerických kriminálek Právo a pořádek a Kriminálka Las Vegas. Takže je pořád co dělat.“

Kdy vás kromě volby Miss prostějovských středních škol uvidíme zase v Prostějově? Máme na mysli divadlo...
„Nyní jezdíme po republice s dalším Prostějovanem Romanem Štolpou s představením ´Ve dvou se to lépe táhne aneb Peklo v hotelu Westmunster´. Pokud vedení prostějovského divadla o nás bude stát, samozřejmě oba rádi přijedeme. Divadlo v Prostějově zbožňuji a miluji nade vše. Naposledy jsem zde vystupoval při oslavě sto let Gymnázia Jiřího Wolkera. Teď se soustředím na pátek a na tu spoustu krásných dívek. Hrozně moc se těším!“

Prostějovský Večerník, 28. listopadu 2011